Velká oslava stošedesátin královédvorského Sokola

Oříškem bylo sestavení programu tak, aby všichni účinkující stihli svá vystoupení i převleky. Vše se nakonec podařilo. V předvečer akademie nastalo velké stěhování nářadí a náčiní. Připadalo nám, že stěhujeme celou sokolovnu, od trampolín, přes bradla, koně, duchny, airtrack přes atletické překážky a další pomůcky. 

Naštěstí přišli pomoci nejen trenéři a cvičenci, ale také jejich rodiče. Bez pomoci všech zúčastněných bychom stěhování těžko zvládali. V hale bylo potřeba nalepit značky, vše připravit na místo, vyzkoušet některá čísla v novém prostoru. Mezi cvičenci i organizátory bylo cítit napětí, nervozita, ale především těšení se na středeční akci.

Čekala nás dvě dopolední vystoupení pro školy a jedno slavnostní odpolední představení. Na každé dopolední představení přišlo na tři stovky diváků z mateřských a základních škol. Publikum bylo výborné, dětští diváci nešetřili potleskem a oceňovali výkony všech vystupujících, mezi nimiž měli mnozí spolužáky, učitelky, rodiče i prarodiče. 

Dopolední vystoupení bylo o něco kratší než odpolední, přesto jsme i školákům představili sokolské prapory a historické kroje. Všemi vystoupeními provázel diváky maturant Matouš Hojný v sokolském kroji. Jeho projev byl výborný a nikdo by nevěřil, že Matouš moderoval podobnou akci poprvé v životě, pokud nepočítáme vánoční besídku ve 4. třídě.

Po dvou úspěšných dopoledních programech, kdy jsme si vyzkoušeli, že je program dobře připraven, jednotlivá čísla dobře navazují, zvládáme připravovat nářadí včas, nikde nic nedrhne, jsme se těšili na odpolední vystoupení.

V 17 hodin zazněly fanfáry ze Sukova pochodu V nový život a na plochu napochodovala Sokolská stráž s prapory doprovázená dětmi i dospělými v historických krojích. Moderátor přivítal vzácné hosty, starostu města Ing. Jana Jarolíma, jednatele ČOS Josefa Těšitele, starostku župy Helenu Rezkovou, místostarostu župy Filipa Horáka, náčelnici župy Ludmilu Vlčkovou a náčelníka župy Daniela Klimeše. Starosta města J. Jarolím pronesl krátkou zdravici, ve které vyzdvihl význam sokolské činnosti ve městě, jednotě poblahopřál také J. Těšitel. Diváky pozdravila náčelnice dvorského Sokola Lucie Fišerová.

 
Po oficiálním začátku začal pestrý program, ve kterém se představily ženy ve skladbě Optimistky. S touto skladbou vystupovaly v uplynulém roce na SokolGymech. 

Následovaly předškolní děti, které předvedly cvičení s náčiním a na nářadí, zacvičily také s padákem podle říkanek, po nich nastoupili šplhači, kteří převáděli své umění ve šplhu na laně bez přírazu. Divákům se tajil dech, když viděli, že někteří vyšplhají až ke stropu sportovní haly. Zároveň se šplhači představili svůj trénink také členové oddílu OCR. Každý si musel udělat obrázek, jako sílu a mrštnost mají tito závodníci. 

Několikrát se během programu přestavili naši gymnasté a gymnastky. Nejstarší kluci a děvčata vystoupili se společným vystoupením, se skoky z malé trampolínky a také na airtracku. Diváci nadšeně tleskali odvážným kouskům dívek a chlapců, kteří předváděli přemety, salta a další krkolomné kousky, které se odehrávaly současně na dvou doskočištích, takže diváci mnohdy nevěděli, kam se podívat dřív. 

Žactvo ze všestrannosti ukázalo štafetové hry. Závodilo se doopravdy a bylo vidět s jakou chutí a zápalem všichni soutěží. 

Následoval tanec Sofia, který zatančili společně atleti, gymnasté i všestranňáci. 

Oddíl gymnastické přípravky předvedl gymnastické začátky našich nejmladších. 

Ženy zacvičily skladbu s deštníky, kterou nacvičily pod vedením Aleny Novákové. 

Nohejbalisté zase představili svůj sport publiku. 

Několikrát v průběhu programu vystoupili také trampolinisté. Také oni sklidili obdiv za předvedené cvičení. 

Roztomilé bylo cvičení rodičů s dětmi, ve kterém mohli diváci vidět náš nejmladší potěr. 

Nejmladší gymnasté zacvičili akrobacii na airtracku a ukázali, co umí na improvizovaných hrazdách. Dřevěné tyče, které drželi starší gymnasté použili ti mladší jako hrazdu. Společně kluci ukázali atraktivní cvičení na bradlech, koni na šíř a gymnastickém hříbku. 

Starší gymnastky zacvičily na koberci.

Mladší gymnastky zatančily taneček, předvedly cvičení na rinodílech a skoky z malé trampolínky. 

Členové atletického oddílu představili své zimní tréninky i letní závodění, jejich vystoupení bylo ve svižném tempu a předvedlo celou řadu činností.

Florbalistky upozornily, že se tomuto sportu nemusí zdaleka věnovat jen hoši. Pod vedením svých trenérů ukázaly, co se už v oddíle naučily. 

Muži se představili na bosách pod vedením malé Vandy. 

Starší a dospělé gymnastky představily pódiovou skladbu, se kterou vystupovaly na mezinárodním festivalu Eurogym ve Švýcarsku. 

Cvičitelky nacvičily retroskladbu s klavírním doprovodem, kterou vytvořila Jitka Karešová. Touto skladbou jsme chtěly vzdát hold všem ženám, které se zasloužily o rozvoj tělovýchovy v našem městě. Repliky historických cvičebních úborů pro tento účel připravila R. Pokorná.

 
V průběhu večera dekoroval J. Těšitel náš prapor pamětní stuhou od předsednictva ČOS. 

Pěti cvičitelům, J. Bekovi, A. Motalové, A. Novákové, S. Lokvencové a L. Špatenkové byla předána bronzová medaile ČOS za dlouholetou cvičitelskou práci.

 
Devadesát minut čistého času trvala dohromady všechna cvičební čísla. Přesto diváci vydrželi až dokonce a velkým potleskem oceňovali skvělé sportovní výkony i nesmělé pokusy začátečníků. Akademie se vydařila. Povedlo se nám skvěle naplnit Tyršovo heslo „Jedinec nic, celek vše.“ Tady nezáleželo na výkonu jedince, ale šlo o to, aby se povedla celá akademie. Cvičenci byli soustředění, při tom ovšem usměvaví, nenechávali nikoho na pochybách, že se dobře baví a jde jim o úspěch celé akce. 

Důležitou roli sehráli všichni pomocníci, ti, kteří připravovali nářadí, pomáhali s hlídáním malých cvičenců, organizací. V závěru se sešla na ploše barevná trička ze všech oddílů, aby si účinkující společně zacvičili skladbičku Tanči, dokud můžeš, kterou vytvořila Evička Špatenková. 

Akademie skončila, diváci nám vyjadřovali uznání, chválili jednotlivá čísla, skládali pochvalu cvičencům, kteří cvičili nejen se zápalem, ale především s úsměvem na líci. Čekalo nás ještě stěhování, ale byli jsme šťastni. Podařilo se nám oslavit sokolské narozeniny s celou parádou. Poklonili jsme se památce všech, kteří se během té dlouhé řady let podíleli na sokolské práci cvičitelské i činnovnické.

Tak ještě jednou, všechno nejlepší k narozeninám,

Sokole!

Fotografie Jana Bartoše jsou z odpoledního programu.
Fotografie Jirky Koblasy jsou z dopoledne

Několik videí zde (další budou časem přibývat):