Nejstarší varhany do roku 1800

Pokud bychom vzali širší kontext, zjistíme, že se nejstarší dochované varhany v České republice nacházejí ve Smečně a pocházejí z roku 1587. Takto staré varhany jsou ale výjimka. Nejstarší varhany v královéhradecké diecézi jsou z roku 1656 a nalézají se v Polné. Autorem tohoto varhanního pozitivu (malých varhan bez pedálu) je varhanář Johannes Effnert. Na Královédvorsku žádný nástroj z 16. ani 17. století nemáme.

Jaroměř - kostel sv. Jakuba

Nejbližší varhany ze 17. století se Jaroměř - kostel sv. Jakuba - prospektnacházejí v bývalém hřbitovním kostele sv. Jakuba v Jaroměři. Přestože nejsou přímo na Královédvorsku, zařadil jsem je do tohoto cyklu kvůli jejich výrazně většímu stáří a tudíž i historickému významu. Tento pozitiv s pěti rejstříky postavil v roce 1668 vrchlabský varhanář Jiří Ambrož Tauchmann. K tomuto pozitivu byl dodatečně přistavěn pedál. V roce 1991 proběhla generální oprava, kterou realizoval varhanář František Nožina. Restaurátoři také provedli pozlacení původně bílých řezeb. Nástroj je nyní v dobrém technickém stavu.

Na první fotografii je zobrazeno průčelí varhan, které můžeme nejčastěji vidět při pohledu na kůr a které se nazývá prospekt. Fotografie prospektů jednotlivých varhan budou uvedeny u všech nástrojů, které zde budu popisovat. Důležitou složkou varhan je dispozice, tedy soubor všech rejstříků, která je u každého nástroje individuální, a proto ji budu uvádět u všech zobrazených nástrojů také. Rejstřík samotný je pak řada píšťal stejného charakteru. Varhany v jaroměřském hřbitovním kostele mají následující dispozici:

Manuál (C - c3, 45)  
Copula 8´
Copula 4´
Principal 2´ 
Quinta 1 ¹/₃´
Oktáva 1´

Pedál (C - a, 18/12)
Bez označení 8´
Bez označení 4´

Jaroměř - kostel sv. Jakuba - hrací stůlZ dispozice vyčteme, že nástroj má jeden manuál - klávesnici pro ruce a pedál - klávesnici pro hru nohama. V závorce u manuálů (a pedálu) je uveden tónový rozsah a také počet tónů na vzdušnici (skříň se stlačeným vzduchem, na které stojí píšťaly), protože ne vždy se shoduje počet kláves a počet píšťal. Obzvlášť patrné je to u jevu, který se nazývá krátká oktáva. Ta se běžně užívala u barokních varhan a spočívala v tom, že se u nejhlubší oktávy vynechaly méně používané tóny Cis, Dis, Fis a Gis (čímž se také šetřil materiál a finance). Na fotografii hracího stolu jaroměřských varhan tak vizuálně manuál začíná od E, ale ve skutečnosti se jedná právě o krátkou oktávu. Při stisku klávesy E (z dnešního pohledu) zazní tón C, stejně tak při stisku Fis zní D a u Gis pak E. Tón B je již na svém místě. Krátkou oktávu nalezneme ještě u varhan v 19. století, kdy ji vytlačila plně chromatizovaná oktáva s dvanácti tóny.

Rejstříků obecně je velké množství a řadí se do různých skupin. Principály tvoří základní zvuk varhan (Principál, Oktáva, Superoktáva), flétny napodobují zvuk fléten, smyky mají „smykavý“ charakter imitující zvuk smyčcových nástrojů (Salicional, Gamba, Aeolina). Z hlediska materiálu nalezneme ve varhanách píšťaly kovové a dřevěné.

U rejstříku je kromě jeho Jaroměř - kostel sv. Jakuba - manuálnázvu uvedena i stopa, která označuje, v jaké poloze rejstřík zní. Stiskneme-li tón c1 a máme zapnutý osmistopý rejstřík (8´), zní tón c1. Máme-li zapnutý čtyřstopý rejstřík (4´), zní tón c2, tedy o oktávu výš, u dvoustopého (2´) pak c3 atd. Kombinací různých rejstříků a jejich výšek vzniká zvuková paleta možností, kterou může varhaník při hře využít. Charakteristický lesk, typický pro zvuk varhan, tak tvoří rejstříky s vyššími stopami (2´, 1´), zejména pak smíšené rejstříky (nejčastější jsou tzv. mixtury), kde zní více píšťal na jednou.

Chvalkovice - kostel sv. Jiljí

Chvalkovice - kostel sv. Jiljí - prospektNejstarším nástrojem na Královédvorsku jsou varhany v kostele sv. Jiljí ve Chvalkovicích. Varhany pocházejí z roku 1774 a postavil je pravděpodobně varhanář Vojtěch Schrayer z Kuksu. Mají dva manuály s pedálem. Hrací stůl, odkud varhaník ovládá celé varhany, je vestavěný a varhaník zde sedí zády k oltáři.

Řada varhan prošla během své existence různými úpravami, o nichž se ještě mnohokrát zmíníme. Pro celkový zvuk varhan má největší (a většinou negativní) vliv změna dispozice. Tyto varhany jsou částečně upraveny i z výtvarného hlediska. Původní varhanní skříň je nevhodně přetřena šedým nátěrem a píšťaly umístěné v prospektu jsou ne příliš vkusně postříbřeny. Dispozice nástroje je následující:

I. manuál (C - d3, 51/49)  
Principál 8´ 
Fléta 8´
Gamba 8´
Oktáva 4´
Superoktáv 2´
Mixtura 2 ²/₃´

II. manuál (C - d3, 51/49)
Kopula major 8´
Salicional 8´
Kopula minor 4´
Fugara 4´

Pedál (C - d1, 27)
Subbas 16´
Oktavbas 8´

spojka manuálová, spojka pedálová

Manuály jsou zde na rozdíl od Chvalkovice - kostel sv. Jiljí - hrací stůl-detailjaroměřských varhan dva, což umožňuje odlišení různých barev a rejstříkových kombinací. Zjednodušeně řečeno lze na dvoumanuálových varhanách odlišit melodii a doprovod, protože úhozem se dynamika na rozdíl od klavíru v podstatě neovlivní. Manuály bývají u varhan nejčastěji dva, ale mnohdy jen jeden, u větších nástrojů pak tři a více (největší varhany v USA mají pro zajímavost sedm manuálů). Kromě jednotlivých rejstříků jsou v dispozici uvedeny i spojky, které umožňují propojení rejstříků z jednoho manuálu do druhého (většinou z vrchního do spodního) nebo z manuálu do pedálu.

Chvalkovice - kostel sv. Jiljí - hrací stůlVarhany ve Chvalkovicích byly kromě již zmíněných nátěrů upraveny ve větší míře. Chromatizována byla původní lomená oktáva (speciální druh krátké oktávy) a došlo také ke změně dispozice. Výměna původních rejstříků za jiné je jednou z nejčastějších úprav varhan. Bohužel tyto úpravy většinou zapříčinily zánik původní zvukové výbavy varhan a řada historických nástrojů se tak nedochovala v původní podobě, čímž se jejich hodnota výrazně snížila. Změna dispozice se týkala zejména odstranění vyšších rejstříků (2´, 1´) a nahrazení nižšími, zejména osmistopými hlasy. Tyto úpravy byly nejhojnější v druhé polovině 19. a na začátku 20. století.

Varhany jsou celkem funkční, ale je zde patrné množství závad. Zajímavá je kromě celkového zvuku i zachovaná intonace u původních rejstříků. Tento nástroj by určitě stál za navrácení do původního stavu a celkovou rekonstrukci.

Velichovky - kostel Proměnění Páně

Další historický nástroj Velichovky - kostel Proměnění Páně - prospektv okolí je ve Velichovkách v kostele Proměnění Páně. Tyto varhany jsou pravděpodobně z roku 1791 a pocházejí patrně z dílny Vojtěcha Schrayera z Kuksu, tedy stejného varhanáře jako ve Chvalkovicích.

Nástroj má tuto dispozici:

Manuál (E - c3, 45)  
Principal 8´
Copula 8´
Principal 4´
Copula 4´
Oktáva 2´ 
Quinta 1 ¹/₃´

Pedál (C - a, 18/12)
Octavbass 8´

Velichovky - kostel Proměnění Páně - hrací stůl - detailDispozice byla několikrát upravena a současný stav se liší od původního jen částečně. Místo nynějšího Principalu 8´ byla původně Rauschquinta, jejíž lesk značně schází při hře v plénu, tzn. kdy je použita většina základních rejstříků. Pedálové píšťaly jsou samostatně umístěny po stranách kůru, přičemž pedálový rejstřík je stále zapnutý (bez ovládání na hracím stole).

Varhaník sedí k oltáři čelem, Velichovky - kostel Proměnění Páně - hrací stůlale přes samotnou varhanní skříň na něj přímo nevidí. Aby mohl při bohoslužbě vidět k oltáři, je v pravé horní části hracího stolu instalováno zrcadlo. Umístění zrcadla či zrcadel je běžná praxe, ale konkrétní provedení a zejména jeho citlivost a vkus k danému nástroji určuje vhodnost jejich využití. Varhany jsou po opravách varhanáře Františka Nožiny v 90. letech 20. století a na počátku 21. století plně funkční.

Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava

Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - prospektPoslední varhany uvedené v této kapitole se nalézají ve Vítězné - Kocléřově v kostele sv. Václava. U tohoto nástroje se dlouho neznal stavitel ani rok zhotovení. Václav Uhlíř se ve své knize Varhany královéhradecké diecéze domnívá, že jde o varhanáře z kralického rodu Welzelů z přelomu 18. a 19. století. Proto byly zařazeny do této skupiny varhan vzniklých do roku 1800. V době uveřejnění této série mne upozornil pan Radomír Roup na knihu Stručná historie Komárova, kde je uveden rok stavby 1814 a jako autor pak skutečně Welzel z Králík.

Tento nástroj je první z popisovaných Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - hrací stůlvarhan na Královédvorsku, který je téměř nefunční a lze z něj vyloudit jen několik těžko popsatelných zvuků. Dispozice navíc byla hodně nešetrně upravena a z původního nástroje zůstalo jen velmi málo.

I. manuál (C - c3, 45)  
Flétna 16´
Principal 8´ 
Flétna 8´
Gamba 8´
Salicional 8´
Principal 4´
Fugara 4´
Mixtura 1´

II. manuál (C - c3, 45)
Geigenprincipal 8´
Lieblich gedeckt 8´
Aeolina 8´
Vox coelestis 8´

Pedál (C - a, 18)
Subbas 16´
Oktavbas 8´
Violonbas 8´
Oktavbas 4´

spojka manuálová

Václav Uhlíř (který byl u tohoto nástroje ještě v době, kdy byl částečně funkční) i přesto píše ve své knize: „Lze vytušit jeho zajímavou původní zvukovou podobu“. 

Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - hrací stůl - detailHrací stůj je na rozdíl od předchozích varhan volně stojící a varhaník sedí čelem k oltáři. Klaviatura manuálů je inverzní, takže barvy kláves jsou obráceně než dnes (černé jsou bílé a obráceně). Tento jev byl běžný ještě na počátku 19. století. Na fotografii manuálů je také patrné poškození červotočem, který téměř zničil celou klávesu b na horním manuálu. Manuály se běžně označují římskými čísly, přičemž spodní manuál je I., vrchní je pak II.

Z konstrukčního hlediska Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - trakturazávěrem zmíním jeden důležitý pojem - traktura. Ta zajišťuje zjednodušeně řečeno spojení mezi klávesou a vzdušnicí, z níž se pouští vzduch do píšťaly. Všechny nástroje do pol. 19. st. používají mechanickou trakturu, která k převodu používá táhel, pák, hřídelí atp.

Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - traktura - detailV druhé polovině 19. století a ve 20. století se pak začala uplatňovat pneumatická traktura, která využívá stlačeného vzduchu. Ve 20. století se používala i elektrická traktura. Každá z traktur má své výhody i nevýhody a existují i různé kombinace. V poslední době se ale varhanáři často vrací právě k mechanické traktuře, u níž může varhaník nejvíce využít úhozových možností. 

Všechny nástroje z 18. století jsou vzácné a je škoda, že se jich na Královédvorsku nedochovalo více.

FOTOGALERIE - Nejstarší varhany do roku 1800

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií